American wedding and Turkey day!

Travisovo neexistující hygienické návyky se opět zůročili. Může být jedno, že si 5000x za den umyjete ruce a pojídáte spoustu ovoce, když váš malý bratr olíže všechno, co vidí a pak na vás vesele naprská nějakou influenzu! Z toho důvodu tu pár dnů trpím na bolest v krku. Nepodařilo se mi vysvětlit mojí host-mom, že potřebuju nějakou desinfekci typu stopangin, takže jediné, co mi obstarala je ústní anestetikum! Woohooo.. takže mi v krku "nebolí" ale pořád jsem pěkne nachcípanej. Možná proto jsem dlouho nenapsal. Ani se mi moc nechtělo.
Dnešní článek bude o pravé americké svatbě a o Thanksgiving nebo-li díkůvzdání. Asi před týdnem jsem přišel ze školy a vyděsil mě štěkot nějakých zvířat v Treyovo pokoji. Vzhledem k tomu, že psy dovnitř nepouštíme, jal jsem se to prozkoumat. Po otevření dveří nastal dokonalý šrumec. Zkuste si představit dva obří dobrmany v malých lehkých klecích skákajících i s klecí půl metru do výšky snažíc se sežrat moji maličkost. Pomalu jsem zavřel dveře a zamyslel se, kdo nám asi nadělil tyhle dvě bestie.
Později se vyjasnilo, že psiska patří jakýmsi vzdáleným příbuzným z Wisconsinu, kteří u nás budou pár dní bydlet, kvůli nadcházející svatbě mojí "sestřenice". Nikdo mi samozřejmě nic neřek, takže jsem byl náležitě vyjukanej. Hned ten den jsme se zůčastnili svatby nanečisto. Nikdo nás tam v podstatě nepotřeboval, takže docela nuda. Další den jsem v zapůjčené košili opět navštívil kostel - tentokrát už na ostro! Svatba se konala v Trinity Church ve staré "kapli". Tedy v kapli, kterou používali ještě než postavili tu novou za 80 milionů dolarů. Svatba to byla poměrně malá - okolo 400 hostů. Obřad byl typicky americký, tak jak to znáte z filmů. Po vyměnění prstýnků se ještě novomanželé šli společně pomodlit a pak se mohli políbit. Nevěstě bylo skoro třicet a nikdy před tím nepolíbila chlapce, takže to v sobě mělo jistě náležitou romantiku. Jen mně to přišlo totálně divný. Co když ten chlap bude nemožnej v posteli?
Jinak mi obřad překvapil tím, že nebyl moc škrobený. Farář vesele vtipkoval a celý sál se křečovitě chechtal, když si nevěsta přišlápla závoj a následně trefila kytkou kameramana do hlavy.
Pak následovala klasická žranice, která se konala přímo v kapli. Na okolních stolech bylo naskládáno spoustu jídla a každý si vzal co chtěl. Než jsme odjeli, tak jsme se ještě zůčastnili krájení dortů a prezentace fotek ze života novomanželů. Celkově to bylo docela příjemní spestření obyčejnýho pátku a můžu o sobě říkat, že jsem byl na pravé americké svatbě. Bohužel jsem nesměl fotit, takže ode mě fotky ze svatby nebudou.


Včera 26. listopadu byl den Díkuvzdání. V Texasu se mu přezdívá Turkey day, protože se samozřejmě jí krocan. Dřív jsem si myslel, že jedí krocana na Štědrý den jako my kapra, ale není to pravda. Žádná tradice, co se týče jídla tu 24.prosince není, i když někteří lidé prý pečou krocana znovu. Co se týče historie tohoto svátku tak mi to nikdo nebyl schopný pořádně vysvětlit. Pochytil jsem něco jako že se v ten den vzdává dík prvním osadníkům Ameriky, ale nejsem si jistej co je tim myšleno. Samozřejmě bych to mohl někde vyhledat na netu, ale to můžete vy taky.
Vše proběhlo docela jednoduše. Rodiče už od rána kuchtili různé součásti Thanksgiving supper. (Zmínil jsem už jsem, že když se jim chce, tak umí naprosto úžasně vařit?) Skládá se to z mnoha různých jídel. Klasicky to je krocan pečený vcelku (ale to že mi pečeme vcelku kuře je prý weird), pořádnej kus šunky, green beans (což jsou spíš lusky než fazole, klasické fazole se řeknou "peas"), vařená kukuřice, bramborová kaše (trochu hustější než naše a je v tom zamícháno spoustu bylinek) a sweet potatoes. (sladké "brambory", ale prý to je úplně jiná rostlina a je to mimochodem pěkně hnusný).
Do večeře na díkuvzdání se může přidat ještě spoustu dalších věcí a liší se to na základě regionu. My jsme tu hodně ovlivněny mexickou kuchyní, takže přibyli všelijaké burritos, fajitos, nachos a jiné smrtelně pálivé pokrmy. Jako dezert nesměl chybět pumpkin pie, kterého jsem se ochotně vzdal a místo toho si dal pořádnou nálož ovocného salátu. Skládal se z různých druhů kompotovaného ovoce, hromady šlehačky (opravdové šlehačky, ne toho hnusu ve spreji co se rozpustí) a marshmelounků! :D

Celé příbuzenstvo se sešlo v našem domě a vesele jsme hodovali a diskutovali několik hodin. Mládež se pak sešla u herní konzole Xbox 360, kterou si tu krátíme volné chvíle, a vesele mě popravovali ve hře Halo až do rána.

Doufám, že se vám dnešní článek líbil a přestanete mi vyhrožovat, že mám konečně napsat další! A pořád tu je k dispozici ta možnost, že komu se to nelíbí, tak mi může políbit... klobouk. :)